"Zajímavé časy"

by JUKI

Terry Pratchett ve stejnojmenné knize kdysi užil úsloví "Bohové nás chraňte před zajímavými časy!"
Mně zajímavé časy nastávají, kdykoliv se Sebastiánek hlouběji zabere do prohlížení asijských webů - s účesy, boybandy, pop-idoly a tak vůbec.

 Když jsem včera v noci narazil v historii na tohle (viz vpravo:-)), hned mi bylo jasný, že se můj Narcisek zase zakoukal - a že se tedy s největší pravděpodobností mám připravit už na rutinní proces Sebastiánkova okouzlení, jehož součástí vždy bývá změna účesu, nákup hadříků, konzultace, jestli mu to taky tak sluší, a ujišťování, že ano... popřípadě konejšení pofňukávajícího stvoření, které mučí skutečnost, že jeho vlásky mají jinou kvalitu než asijské a tudíž účes tak nedrží.
Už jsem to absolvoval několikrát.
Měl bych být tedy zvyklý - ale nejsem. Očekávám nejhorší.
Změna image je totiž jen jeden z rysů Sebastiánkovy zamilovanosti. Vztah mého mladšího bratříčka k jeho idolům je totiž a především ztotožňující. Sebastiánek je zkrátka Narcis. Své idoly tudíž používá jako zrcadlo.
Pro mě to znamená, že nejdřív nastahuje hromady obrázků (případně změní plochu, to v případě, že tato zamilovanost překoná vztah k ploše původní :-)), obrázky rozvěsí na zdi, ledničku a svou nástěnku a kochá se.

Někdy ovšem nastává rovněž fáze, které se obzvláště bojím - a to v případě, kdy se ukáže, že jeho nový idol není jen model nebo herec, ale taky něco jako muzikant. 

Jelikož hned na další fotce sličný asijský jinoch třímal kytaru, zamrazilo mě v očekávání věcí příštích.

Ano - nastane fáze stahování mp3, následovaná ještě horší fází, a to fází  poslechovou.

O asijských boybandech bych mohl vyprávět legendy! 

(Možná stejně jako pan Kulhánek, který v Nočním klubu užil motivu, jak čínské triády mučily odbojného upíra tím, že mu do cely dali televizi s místním hudebním kanálem... :-))

Ale přežiju to - jako už tolikrát.

Zvyknu si a někdy ty skupiny začnu mít i rád. Zase abych nemachroval, spousta toho, co Banny (Sebastiánek) postahoval jenom kvůli tomu, že se mu tam líbil nějakej japonskej či korejskej koloušek, se ukázalo být dost dobré.

Jak jinak bych se dozvěděl třeba o stylu visual kei! Konec konců, kdyby Banny nepřitáhl domů anime Death Note, neznal bych ani mé oblíbené Nightmare...

Takže se bezpochyby obohatím a prožiju taky několik neklidných nocí.
Tohle totiž neohnout o roh by dokázal jen svatý muž - a to já nejsem.
Zvlášť když Banny čím dál víc vyniká v dokonalosti, jak tyhle pohledy stylu malá koketa napodobit, a trénuje si je na kom jiným, než na mně!
Sluší mu to a daří se mu to.
Jenže žijeme v České republice, že. Tady je Sebastiánek dost za exota. Boha jeho, já snad budu muset požádat o nějaký asijský stýpko a vyvézt ho tam popásat, jinak mě tady zavřou.
Ještě když jsem byl v Anglii, tak to jakž takž šlo, tam se ztratil - navíc má kýho víra geneticky po komsi ze svých záhadných předků kapku šikmý kukadla, sice ne moc, ale trošku přece jenom jo, tak mezi místní asijskou societu vcelku zapadl.
Zaplať Bůh, že tu máme aspoň tu vietnamskou komunitu.
Ale i tak je nápadnej - a valná většina občanů ho má za holčičku.
(Zvlášť teď - na blond, s afinou a s gumičkou).
Při pohledu na Lee Jae Jina, jak se Bannyho nový idol jmenuje, uznávám, že změna by mohla být pozitivní.
Takže se vlastně těším :-).
Ale nějaký rýpanec jsem Bannymu dlužil - zaslouží si to za to, co tu natlachal o mně, než jsem mu to zarazil.
Takhle znevažovat svého pána a vládce!
(Který se mu nota bene jako hňup vláčí do Baumaxu pro hmoždinky, aby bratříčkovi přidělal poličky na "omalovánky" - teda komiksy...)
Takže jo - těším se. A uzavírám sázky, který účes vyhraje.