pátek 27. prosince 2013

Motýli pro Siu

Byl to jeden z vánočních dárků... 
Sia si už dlouho přál nějaké tetování (to aby byl pravý thajský padlý chlapec), tak dostal pod stromeček poukázku do tetovacího salónu... Původně chtěl ještěrku,ale nakonec vyhráli motýli - a hned tři :-).

motýl č.1 :-)
motýli č.2 a č.3 :-)
A protože jsem sám byl naprosto ohromený z toho, jak moc to Siovi sluší (a taky jsme ještě měli půjčený foťák), hned jsme se vrhli na focení toho, co Siovi tak jde - lehce hambatých fotek...





A protože byly Vánoce, nesměly chybět ani fotky u stromečku... :-)





Merry Bangkok Christmas ! :-)


Předvánoční... věnce a účesy a hodinky :-)

Předvánoční čas byl u nás v mnohém přizpůsoben půl na půl blížícím se svátkům a malé sestřičce Kagome, která k nám dorazila, rychlostí blesku se zabydlela a stejně rychle si tak kde koho omotala kolem prstu...
Takže třeba třetí adventní neděli se Sia s Justýnkem nejdřív poddali vánoční náladě (taky na moje naléhání, pravda):



... ale pak Sia s Kagome vyrazili do kadeřnického salónu, protože se nemohli shodnout, který účes kterému z nich víc sluší (a já se taky nemohl rozhodnout, abych nějak úderně zasáhl shůry :-D). Původně totiž měla dostat nové vlásky Kagome a přenechat Siovi jeho starý účes, ale chvíli už to vypadalo, že to snad dopadne přesně naopak...

tradiční Sia a Kagome s novými vlásky
A Kagome sama - v novém...



Pak ale malou dračici napadlo, že by si mohla nechat ty původní superdlouhé vlasy, a přemluvila marnivého staršího bratra, aby si vyzkoušel její účes...



Nakonec se domluvili, že se budou střídat, případně si Sia účes vypůjčí,až si vyrazí do šantánu... (vystupovat :-D).
Sám naznal, že jeho původní hladký účes je přece jenom elegantnější a lépe se hodí k jeho novému image, které si rozhodl pěstovat - staempunkovému...
Zatím má jenom hodinky (které ani nejsou jeho - jsou totiž, nebo původně měly být, moje - tak to aspoň darující zamýšlela :-D). Ale strašně touží po cylindru... s mašlí :-D.



Hrozně se mi líbil komentář Katrin, že vypadá jako načuřený Bílý králík: "Jdeš pozdě!"
Ale sluší mu to, to je bez debat - takže i cylindr jednou bude...
Prozatím má sice jenom hodinky - ale i ty už si musel vybojovat (a nejen na mně :-D):

"Ani náhodou, prcku!"
A zpět do vánoční nálady - Justýnek a Kagome strojili stromeček:




A i Sia se pak uvolil se s nimi u stromečku vyfotit...



(Sám se pak u stromečku vyfotil taky - po svém.... Ale to až příště :-D).

Zebe, zebe... :-)

Současné neobyčejné jarní počasí mi připomnělo, že jsem jaksi pozapomněl na svůj slib zprostředkovat Siovo seznámení se sněhem a zimou... Tehdy na začátku prosince, když ještě nějaká byla... A i sníh byl, i když jen v Praze... :-).
Takže zapomeňme na kvetoucí sedmikrásky, takhle to vypadalo 7. prosince u Vltavy, když Sia uviděl sníh...



"Jo, dobře, já to chápu, Sebastiane... To je to, o čem jsi mluvil... Výchovná lekce... Ale můžeme už jít, prosím? ... Mně vážně zebe..."


"Hele, tady to není o moc lepší.. sice tady neleží to studený bílý svinstvo, ale ten vítr taky zrovna nehřeje... Fučí to vcelku fest... "


"Vídíš?! Úplně mi to rozhodilo účes!! Já chci domů.... Pomoc!"

Naštěstí Sia výlet neodmarodil - možná za to mohla i nálož dobrůtek z korejského obchodu (které jsme si při té příležitosti nakoupili), z nichž některé nejsou jen dobré, ale taky léčivé...






Jen tak vědět, čím dřív začít.... :-)
Moc děkujeme tetičce Sung, že nás do obchodu vzala!

středa 18. prosince 2013

Divoký večer u Kurosawů...

Ano, přátelé - byl divoký, až jsem myslel, že už to neukočíruju a moje resinová zlatíčka mi přerostou přes hlavu... A začalo to tak nevinně :-).
Zatímco my se Siou se kochali fotkami Jaeho z Osaky, Justýnek a Kagome se snažili naučit spolu hrát...


Kagome: "Proč jsou všichni tak velcí? To je nespravedlivý!"
Justýnek: "Velcí? A nejsi ty spíš malá?"


Kagome: "Trochu lepší - ale pořád je o dost větší! Cos tím?"
Justýnek: "Víš, co říkal Legolas Gimlimu - najdi si bednu!"


Kagome: "Super! Už jsem větší! Tak!"
Justýnek: "Tak?! Sakryš - co teď přijde?! Že já slíbil, že si s ní budu hrát..."
Kagome: "Bojíš se?"
Justýnek: "Bojím! Ty mě kousneš!"


Kagome: "Ale né...nekousnu... ukaž krček!"
Justýnek: "Sebastiane - pomoc! Slyšíš?!"


Kagome: "Vždyť ti nic nedělám... Takhle se nekouše, neboj... Ale když oddělám ty vlásky... máš hezký krček..."
Justýnek: "?????"


Justýnek (sám k sobě): "Já se nebojím... fakt ne... nepanikařím... ne... dýchám zhluboka... SEBASTIANE!"
"Ano?! Co tam řvete jako na lesy? Si nemůžete hrát v klidu?!"
Justýnek: "Hrát?! Tomu říkáš hrát?! Vidíš, ne?!"


Já: "Ona tě nekousne, probůh - je malá, zuby jí teprve rostou... Dělá si z tebe srandu, kamaráde..."
Justýnek: "Tak srandu, jo? Jé... Já mám nápad! Kagome, pojď sem, něco ti pošeptám..."


 Justýnek: "Uděláme si teď srandu ze Sii, jo? Budeš dělat, že ho chceš kousnout..."

Kagome: "Hihi..."
A nic netušící oběť se zatím přesunula ke své oblíbené činnosti - povalování...


... zatímco malá dračice se už pokradmu blíží...


Kagome: "Téda... tenhle má o moc hezčí krček... No vážně! Kouknu se zblízka..."


Ale oběť nebyla až tak hloupá a rázem se probrala z letargie:
"Hele, malá, co tu nacvičuješ?! Jedeš! Nezletilá a ještě ženská..."


Sia: "Já si to myslím s tebou vyřídím, aby tě přešly roupy, zlatíčko! Mně může okusovat jenom hezkej chlap - tebe uškrtím, jasný?"
Kagome: "Justýnkůůůůů...."


Justýnek: "Okamžitě ji nech! To byl vtip!"


Takhle přistupovat k Siovi, to si ovšem Justýnek naběhl...
Sia: "Ano? A tohle je taky vtip...ty se nezdáš, neviňátko... Tomu ovšem říkám zábava dle mého gusta!"
Justýnek: "A sakra..."


To už tu ale byla Kagome jako malé tornádo...
Kagome: "Bezva - drž ho! Já ho kousnu!"


Sia: "Ne, od ženské NE!!! Ani od takhle malé... SEBASTIANE!!!!
Já: "Himlhergot! Okamžitě toho nechte! Pusťtě ho! Styďte se! Oba!"
Oba: "Stydíme..."


Sia: "No, to je sice hezký, ale podívej se na mě, Sebastiane - vypadám hůř, než kdyby mě znásilnil nosorožec!"


Já: "Ehm...no... obleč si to pořádně, prosím tě... tohle už je fakt trošku... no..."
Sia: "Nesluší mi to? Vlastně to nevypadá zas až tak zle..."
Já: "Sprav si to - a oni se ti omluví..."
Kagome: "Já ti pomůžu... Nezlob se..."
Sia: "Jo, to znám, nezlob se... radši na mně nešahej..."


Kagome: "Fakt se nezlob - to bylo z legrace... Já bych tě nekousla... a stejně - vymyslel to Justýnek..."


Sám jsem začal být zvědavý, jestli (a čím) si to Justýnek u Sii vyžehlí...
Justýnek: "Sio, promiň... mrzí mě to... Odpusť mi taky..."
Sia: "No... to bude asi drahý! Odpustit, jo? A co za to? Jsem fakt uraženej!"


Justýnek (nesměle): "Pusu?"
Sia (v duchu): "Ha! To jsem nečekal...příjemný bonus... (Nahlas): "Uvidím... když ta pusa bude stát za to..."


Justýnek:"Já se vynasnažím..."


Sia: "Taková trošku nevinná, andílku... Víš co, já ti to ukážu..."



Už to vypadalo, že asi zhasnu a v tichosti zmizím, když tu se do toho vložila Kagome...
Kagome: "Teda - jak to? Já kousat nesmím a oni se kousat můžou?! Já si chci taky hrát!"


A bylo rázem po "hraní" :-). Sia si vzal svůj módní magazín a četl si, jako by se vůbec nechumelilo...


... zato Justýnek zaraženě duchmal králíka a rovnal si myšlenky v hlavě... Řekl bych, že sám sebe kapku zaskočil...

... no a Kagome si šla povídat s hlavou, protože toho měla nejvíc na srdci a potřebovala to s někým probrat.


Kagome: "No, fakt - nekecám! Rozumíš tomu? Já ne... Oni jsou tady asi kapku máclí, že jo? Ještě že tě mám... Mně to totiž hlava nebere - tak třeba tobě to půjde..."

A tak skončil divoký a zákeřný večer u Kurosawů relativním poklidem...
Jen se teď bojím zhasnout...