Jsem tedy umělec:-).
Ale bojový moc ne, když veškeré mé snažení s taekwondo skončilo při tzv. "Butterfly kick" neboli motýlím kopu. Úžasná věc, když se to umí - vražedné na obě strany, když ne.
Mně se to, ehm, nepovedlo. Nepovedlo se mi to takovým stylem, že se mě na pohotovosti (naštěstí měl zrovna službu ortoped!) ptali, kde jsem si v srpnu pořídil takové lyžařské zranění :-). Pak už to ale moc sranda nebylo, protože jsme se společně dopracovali k následným dvěma operacím, rekonstrukci křížového vazu (hnúúúsná operace, fakt), současné ortéze a stylu chůze jako Geoffrey de Peyrac.
Taekwondu se zatím věnuje bratr, ač to byl původně můj nápad (!) - a já jenom musím závistivě koukat, jak je v tom dobrej. A taky na svý "sportovní" doplňky, co je mám tak rád, protože mi přijdou vkusné:-).
Současný design chráničů už vážně stojí za to - tohle je model Siam. Inu, Thajsko...
Jenže se koukám už pěkně dlouho. 3/4 roku už v pr... a další vyhlídky v nedohlednu. Nesmím zhola nic. Tu ortézu mi na pondělní kontrole nařídil můj milý pan doktor, neb prý jsem divoch. Já se jenom ptal, jestli už k rotopedu a chůzi nemůžu něco víc. Když se lehce probral z mrákot mých neadekvátních požadavků a pohrozil mi prstem (to už jsem radši spolkl dotaz, co třeba kolečkové brusle nebo tai-či, o taekwondu jsem radši pomlčel), nechal si do ordinace zavolat i bratra a vše mu náležitě vysvětlil.
Dnes mi to bratr prvně narval na nohu a já pochopil důvod - používá se to na krocení neposedných hříbat. Váží to asi cent (jsou v tom dvě železa) a chodí se s tím asi jako s dřevěnou nohou.
Pan doktor je vtipálek.
Ale je hodný, to zas musím říct. Všichni na mě na ortopedii byli hodní. Jelikož věkový průměr pacientů ortopedie je tak cca 70 let (počítáno i se mnou), byl jsem tam pro ně milé zpestření. I teď jsem. Na ortézu jsem si musel dva dny počkat, protože "dětské" neměli a z nejmenší dospělé bych vypadl, jak mi sdělila paní ve výdejně.
Stejně je zvláštní, jak když člověk nemůže, napadají ho roupama takový věci... Na sport byl u nás vždycky Juki, mě to nijak extra nebralo (kromě nějakých výjimek). Sport jsem měl nejradši kreslenej (tím myslím nějaké ty úžasné sportovní mangy a anime :-)) nebo v rámci akčních krváků asijské provenience, kde je to to proklamované "umění".
Teď, co tu "ležím v oboře, nožku mám nahoře", závidím bratrovi i to, že chodí běhat!
Ach jo, to jsem dopad...
Aby mě přivedl na jiný myšlenky, koupil mi Juki novej literární krvák - Dušan D. Fabian: Živého mě nedostanou!
Velmi příhodné :-).
Upoutávka od nakladatele říká:
"Kapacity datují Marvinův zrod do roku 1250 před Kristem, Marvin datuje zrod Krista 1250 po Marvinovi. Kdo je tento velkohubý prehistorický Chuck Norris? Marvin je zombie. Pracuje jako nájemný vrah. A za svého nejlepšího přítele považuje svůj čakan."Zdá se, že to bude velmi poučné a přínosné čtení - reportáž bude následovat, v nově zřízené sekci "Čtenářský deníček" nebo tak něco :-).
To jen aby nám tu z toho Juki neudělal pobočku Věstníku japanologického ústavu akademie věd :-).
Nemusíte se bát, já to tu kapku odlehčím...
Tak pac a pusu!
Žádné komentáře:
Okomentovat