A máme tu jaro...

Definitivně. Sakury kvetou, bratr pietně uložil boty na běžky do krabice, nostalgicky zamáčkl slzu v oku... Alergici kýchají a smrkají, naše předrahá teta takřka nevychází z domu. I mě poskákala jakási rýma a kašel, čert ví odkud... Sakura, slivoň ani bambus za to ale určitě nemohou, národní stromy by člověka přece takto netýraly!
Taky navíc - kašlu jenom doma, venku ne.
Teta, která občas navštěvuje náš klučičí brloh, abychom tu úplně nezvlčili, prohodila něco o tom, že alergie jsou různé a že by nezaškodilo, kdybychom si tu s Jukim občas taky uklidili...
Hm.
Tvářili jsme se, že to přece vůbec není potřeba a co že to ty ženský mají, ale když večer Juki vzal do rukou svou hodnotnou knihu od Viktora Kotrby: Česká barokní gotika a utřel z ní půlpalcovou vrstvu prachu - načež já jsem se asi 10 minut dusil, bo bratr rozhodně nepoužil Pronto, hluboce jsme se zamysleli...
Tedy bratr se zamyslel, já jsem kašlal.
Obecně, i na úklid. Jedna z výhod zkripleného kolena je, že nemusím (a nemůžu) nic dělat. Nesmím nic nosit, zvedat, klečet, ani si dřepnout. Jediný, co můžu, je podpírat se o smeták. Tudíž klasické rozdělení rolí mezi starším a mladším sourozencem pěkně vzalo za svý. Tudíž i úklid, protože Jukiho magická formule "Prcku, ukliď!" pozbyla své magické účinnosti.
Po chvíli obhlížení situace bratr prohodil něco o tom, že takový robotický vysavač je moc chytrý vynález... Takový ten, co sám rejdí po zemi. V jedné detektivce jsem viděl, jak ho policajt omylem zastřelil:-).
Pak se jal po bytě pídit (píď po píďi :-)) po utajeném životě čistících prostředků a už už to vypadalo, že se snad pustí do nějaké očisty domácnosti - když tu pohlédl z okna a uviděl, kterak na protějším domě visí v oknech hned na čtyři sousedky a leští skla. To bratra zhnusilo.
Pravil, že stádní věci z duše nenávidí, a když všichni cídí na Velikonoce, tak on just nebude!
Postavil přede mě kapky proti kašli a pravil, že uklízet se bude až  po Velikonocích...

Marvin k tomuto tématu uvádí: "Nic proti tradicím a svátkům, ale mám pocit, že je příjemnější žít v představě, že nemají reálný základ a v podstatě jde jen o divadlo pro masy."

Velikonoce však mohou mít mnoho podob.
Kupříkladu tu v KLDR.
Náš kamarád, zapálený badatel v reáliích této takřka mýtické země, nám ve svém posledním mailu popsal tamní přípravy:
"Po oslavě svátku všech pokrokově smýšlejících lidí světa, Dne Slunce 15.dubna, se nám blíží svátek oportunistů, klerofašistů a zpátečníků - Velikonoce. Avšak Milovaný vůdce v KLDR myslí i na věřící soudruhy! Na pštrosích farmách produkují ve velkém vejce, z nichž lid se nasytí a skořápka domov zkrášlí! Zde obrázky pro velikonoční inspiraci:

Jen bych rád upozornil na slušivé nefritové a mramorové vaječné stojánky - zářný to příklad úspěchů pokrokového severokorejského chemického průmyslu."

A protože nás napadlo, že by vás historky a zaručeně pravdivé příběhy ze země Věčného presidenta Kim Ir-sena mohly zajímat, požádali jsme u autora o souhlas s publikováním i jiných jeho brilantních postřehů ze života v KLDR. Souhlas nám byl udělen, takže se můžete těšit na novou rubričku Perličky z KLDR a toto brát jako drobnou ochutnávku...