Rozrůstáme se...:-)

Ba přímo expandujeme - až by se dalo říct geometrickou řadou:-).

A jak to začalo?

Kde se vzala, tu se vzala, byla tu myšlenka... Myšlenka se týkala sestřičky pro Justýnka (a samozřejmě přeneseně i Siu:-D). Nejdříve byla úplně malá, až nicotná - ale uhnízdila se a byla čím dál neodbytnější...

Proběhlo několik fází zavržení, euforie, předběžných výběrů, zaklínání vlastního zdravého rozumu...

Až to vypadalo, že zdravý rozum vyhrál.

Pak mi ale počítačový šotek (či Vyšší moc shůry) zavedl myš na jeden odkaz... a myš klikla, kde neměla - a bylo vymalováno... Nebo přesněji, z hlediska mého účtu - vybíleno:-).

Odolávat pokušení jsem vydržel přesně cca pět minut:-).

Takže voilá - seznamte se s naší budoucí spolubydlící, která k nám přicestuje z Číny:

Velikost: 26 cm, rasa: upíří/elfí malá čarodějka:-)

Jméno: ... prozatím neznámé.

Povaha: úplně jasná - malý rarach, pokušitel, ošťara a otrava starších bratrů, nezpochybnitelný malý miláček a sladký tyran:-)

A aby to nebylo málo (oni v Asii ví, jak na nás:-D), dostaneme ještě jednu hlavu zdarma...

Tuto:

Sia nechápe kulturní rozdíly... :-)

Takové běžné sobotní ráno v naší zemi - krásný slunečný podzim s ranními mrazíky, nejvyšší čas vzít domů z balkónu růže a postarat se o ně... Zatímco Justýnek je ochotný asistovat, Sia má pocit, že jsme spadli z Marsu...

Sia: "Cože?! Já?! Jít ven a stříhat růže?! Copak na mně není na první pohled vidět,že jsem byl stvořen k jiným kratochvílím než je zahradničení?!"
Justýnek: "Pojď, bude sranda - třeba nám Sebastian udělá i pár fotek na sluníčku..."
Já: "Něco si hlavně obleč!"

Po chvíli:

Já: "Říkal jsem přece obleč!!!!"
Sia: "No vždyť- mám boty a punčošky..."
Já: "Grrrrr...."

Sia: "Já to nechápu... Copak mi to nesluší?!"
Já (bezmocně): "Sluší -ohromně, miláčku... Ale takhle nemůžeš ven, přece..."
Sia: "Proč ne? V Bangkoku bys tohle neřekl..."
Já: "Jenže nejsme v Bangkoku!"

Sia (tiše pro sebe): Já tomu fakt nějak nerozumím... Ale když Sebastian myslí..."
Já: "Tady si něco vyber - Justýnek říkal, že si můžeš půjčit, co budeš chtít..."

Sia: "To jako z tohohle?! Justýnek je hrozně hodný, ale..."

 "Přece nečekáte, že si obleču tohle!"

Sia (pro sebe - bezradně): "Bohové Thajska a Siamu - tady není vůbec nic použitelného..."
A po chvíli snažení:
"Tak co? Jak vypadám?"

Já: "Jako zvrhlá školačka, miláčku... Ty se zkrátka neumíš tvářit jinak než vyzývavě, co?"

Sia (překvapeně): "Já se tvářím vyzývavě? To měl být nevinný výraz..."
...
Sia: "A co teď?"

Sebastianovi zaskočilo ranní kafe:-).
A tak se toho musel ujmout Justýnek, aby Siovi ukázal, jak vypadá neviňoučké koťátko:

Sia: "No dobře, jasně, chápu... Tak víte co? Vy si dělejte co chce, já strávím hezké ráno se svou značkovou kamarádkou..."

Čímž mě dostal - nezbylo mi, než se přidat v roli bezmezného obdivovatele a neumětelského fotografa naší thajské hvězdy...