Kim Jae Joong se dívá do pračky

Neustále mě asi bude ohromovat ta naprosto normální a dle všeho zcela běžná komerční prodejnost korejských hvězd a hvězdiček - anebo bych spíš měl napsat prozíravost marketingových odborníků a tvůrců propagačních kampaní korejských výrobků?!

Že člověk vidí Hera s mobilem, foťákem, motorkou, kávovarem, případně jako "ambasadora" místního ČEZu či ve vaně nebo v posilovně, to už jsem si jakžtakž zvykl, ale pračka mě teda dostala:-)

V současné době zkrátka platí, že chcete-li v Koreji něco propagovat, potřebujete Kima. V té Jižní pravda jiného, než v Severní:-).

V KLDR Kim Čong-il svého času pohlédl svým laskavým okem diktátora na nejeden z výdobytků socialismu - a to s takovým nasazením, že mu byla fanoušky v zahraničí založena webová stránka "Kim Čong-il se dívá na ...": lahev, zelí, monitor, gumáky... No samé báječné věci! http://kimjongillookingatthings.tumblr.com/

Nyní v této tradici pokračuje jeho syn zde: http://kimjongunlookingatthings.tumblr.com/

V Jižní Koreji na rodinnou tradici klanu Kimů zdá se navázal i nejhezčí nositel tohoto jména - nemohl jsem si při tomhle obrázku nevybavit  spojitost s výše uvedenými jmenovci... Titulek mi naskočil úplně sám:-).

Tak - a tady je ten slibovaný obrázek Hera s pračkou... stále jen nemohu přijít na to, jestli je to reklama na automatku fy Samsung či na spodní prádlo od Calvina Kleina... 

Ale k čertu - co na tom u takovýho obrázku vlastně záleží... :-). Hlavní je nejhezčí z Kimů!

Záchodky

Tak snad už konečně dorazilo jaro... V posledních dnech přímo zuří a mně a můj zánět průdušek to vede k jakési sladkobolné nostalgii. Medové slunce venku za okny mi připomíná Londýn a mně se stýská nejen po takových běžných věcech, jako je šedá a mohutná Temže s kovovým leskem, auta na Hammersmith Bridge, lidi na chodnících s kelímky kafe v ruce, vůně z pekáren a bister, vytahované rolety obchodů - melodie vstávajícího velkoměsta, vůně čerstvých novin a kávy, prvních ranních cigaret... Stýská se mi dokonce i po londýnských záchodcích:-).

A tak jsem prošel svou sbírku. Ano - mám tam i fotografie záchodků. On totiž není záchodek jako záchodek:-).

Zde třeba - architektonicky oceněný veřejný záchodek u The Monument:

Nebo zde - "prostý" veřejný záchodek v metru (stanice Canary Wharf, Jubilee Line), podotýkám zcela zdarma!:

A pak záchodek prominentní z nóóbl restaurace na nábřeží, jehož užití mně značně finančně zasáhlo - bylo totiž zcela jasné, že do takového podniku člověk nemůže jen tak vejít a rovnou se zeptat, kde mají záchod... Ale široko daleko nic, kde by se dalo vyčurat (kdyby náhodou někoho napadla taková běžná česká věc - tak ne, v Londýně se nedá čurat venku. Nikde. Ať jste jakéhokoliv pohlaví. Všude jsou kamery. Za chvíli je vaše přirození v celé své kráse až na starostenském stole a Boris Johnson vás vykáže ze svého úžasného města). Tak jsem investoval neuvěřitelnou sumu do nápoje - a za odměnu uviděl tohle:

A strávil mučivou čtvrthodinku dumáním, jak pustit vodu, mýdlo atp. :-)

A pak je ještě jedna sorta úchvatných veřejných záchodků - takový ten kovový zevnitř samoomývací lesklý tubus, co vhodíte čtvrťák (v centru padesátník) a můžete si užít krásné časy - celých 20 minut, jak píšou na varování uvnitř. Dlouho jsem dumal nad tím, proč tam je ten nápis - "bacha, za 20 min se to zase samo otevře" - než jsem byl přáteli upozorněn, že jsem byl jediný, kdo na záchodek nevešel v páru:-).

Když se jednomu stýská po i záchodcích, to už je asi hodně vážné, co?

Jarní sněžení

Tak jsme si dnes užili úchvatné jarní chumelenice. Já tedy jen přes okno, podle vzoru Járy Cimrmana jako velmi zanícený divák (zánět průdušek, nosohltanu a hlasivek) - ale připomnělo mi to, na co jsem kvůlivá té vleklé chorobě zapomněl, tedy vlastně skoro na celý svět... No ale jedna z těch věcí na celém světě je z počinů fotografických - momentka z dob, kdy naposledy před chvilkovým jarem ležel sníh...
Tehdy nám připadala jako "Čekání na jaro" :-)

Někdy je vážně škoda, že si člověk vyrazí ven bez pořádného foťáku:-(.