úterý 2. srpna 2011

S klikovou hřídelí do UNESCO!

Viděli jste někdy barokní kašnu, na níž se nachází muž se zalomenou klikovou hřídelí a žena s elektrickým izolátorem? Ne?
Tak to jste nebyli v Kroměříži v Květné zahradě... anebo byli a koukali jenom po kytičkách...
Velká škoda!
Pan Werich kdysi pravil: "Ono to baroko není špatné pro oko..."
A já musím souhlasit, zvlášť po sobotním výletě do Kroměříže, kde jsem zjistil, že baroko nemusí být jen nahé ženy opulentních rozměrů :-).
V tomto Bohem požehnaném městě, které patřilo olomouckým arcibiskupům, je to naopak samý nahatý chlapeček - s křidýlky i bez křidýlek, s delfínem, džbánem, rohem hojnosti... Zkrátka jak si pánové arcibiskupové za baroka vyvzpomněli a pan sochař Michael Mandík vysochal... A nesochal jen baculaté andílky, ale také pánské gay dvojice, které maskoval za snadno průhledným označením "Zápasníci"... Nevím, skutečně se mi nezdá, že by pánové zápasili:-):
Lidově se těmto sousoším (umístěným v kroměřížské Květné zahradě) přezdívá "Anál" a "Orál"...

"Anál"

"Orál"

(Bohužel bylo dosti nevábné počasí, takže šedé sochy na pozadí šedého nebe nijak moc nevyniknou... Ale myslím, že alespoň něco vidět lze :-)).
I při pohledu zezadu skýtají Zápasníci č.2 (tedy "Orál") zajímavý pohled:



Kdo raději chlapečky než zralé muže, taky nepřijde zkrátka - stačí se porozhlédnout po barokních kašnách, na které je zdejší městská památková rezervace vskutku úrodná:

Amorci v Podzámecké zahradě

kašna na hlavním náměstí

kašna u barokního kostela

Nebo na fasády budov - zde Česká spořitelna na hlavním náměstí:



Moc pěkné město to je.
Nyní však odhalím tu hlavní bombu - muže se zalomenou klikovou hřídelí... Ale pěkně po pořádku:

Bylo nebylo... v srpnu 1664 přichází do Kroměříže nový biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcornu (1624–1695). Ve městě zpustošeném třicetiletou válkou se rozhodl vybudovat nejen reprezentativní zámecké sídlo, ale také zahradu dle tehdejších vzorů. Nyní je Květná zahrada jedinou dochovanou zahradou tohoto typu ve světě. Ostatní zahrady založené ve stejné době časem zanikly nebo byly postupně upraveny v jiném uměleckém slohu.Květná zahrada byla společně se zámkem a Podzámeckou zahradou v prosinci 1998 zapsána na Seznam památek světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a to včetně fontán:


Lví fontána
fontána Tritonů

Lví fontána je jedním z nejhodnotnějších sochařských děl dochovaných v zahradě. Spolu s protilehlou fontánou Tritonů ji vytvořil Michael Mandík (1640–1694) původem z Gdaňska.
V době, kdy byla zahrada využívána spíše k hospodářským účelům, došlo k jejich přemístění do Podzámecké zahrady. Na své místo se vrátily při obnově zahrady v 50. letech 20. století. Zatímco Lví fontána zůstala v původní podobě, pouze bylo nutné zhotovit nový bazén dle historických předloh, z fontány Tritonů zůstala zachována jen horní vana s trojicí Tritonů troubících na lastury.
Původní dřík, zdobený čtveřicí satyrů, se nedochoval a byl v roce 1954 nahrazen čtyřmi alegoriemi Průmyslu a Zemědělství pojatými v duchu socialistického realismu sochařem Zdeňkem Kovářem (1917–2004).
A tak zde můžeme nalézt muže s klikovou hřídelí, ženu s elektrickým izolátorem u nohy a držící v ruce blesky, muže se snopem obilí a paní, co "meje kozy" a u nohou má hrozen...
Muž se zalomenou klikovou hřídelí ovšem vede :-).
Zde detail ( mezi jeho pravou nohou a vedle klečící ženou možno spatřit zmiňovaný elektrický izolátor - opravdu to není lastura :-)):

muž s klikovou hřídelí


5 komentářů:

  1. Mám nesmírně rád tvé články! Jsou zábavné, poučné a psané na úrovni. "Takových blogů, jako je tento, není mnoho. Ale myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu: Nemusí pršet, stačí když kape." :-)
    A nyní přímo k tomuhle článku: Zápas bylo odjakživa oblíbené téma k vyobrazení nějakého homoerotického výjevu. To už je tak průhledné, že víc to snad ani nejde. Olomoučtí biskupové patřili zjevně do utajeného řádu Teplých bratrů. :-) Jen je škoda, že jsi sem nedal fotku archanděla Michaela, o kterém jsi mi tak básnil. Toho bych také rád viděl.

    OdpovědětVymazat
  2. Neboj - o sličného archanděla Michaela rozhodně nepřijdeš. Protože jsem o něm tak básnil, bude mít vlastní příspěvek - momentálně se věnuju sběru informací... A děkuju za pochvalu! Škrabkání za ouškama, to Tygříci moc rádi :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Olomoučtí arcibiskupové měli ve svém letním sídle spoustu zájmů, z nichž minimálně dva skrývali před veřejností. Jedna tajná chodba vedla do pivovaru a vinných sklepů, druhá do ženského kláštera. Návštěvy mužských řeholních řádů a církevních škol nikdy neskrývali. Takže zatímco jednoho arcibiskupa lidé znali jen z doslechu, jiného vídávali denně.
    Také děkuji za tento blog. Snad jen s dodatkem, že déšť mi nevadí. :o)
    JD

    OdpovědětVymazat
  4. My tam byli. Já si pamatuji jen pošmourný den a spoustu chození. Táta se po zpětném shlédnutí ujistil, že si to nepamatuje a že jsem pána s klikovou hřídelí museli minout.. (měli jsme s sebou babičku zahradnici, tak je to docela dost možné)..:-)
    A našla jsem doma mapu té zahrady a Kroměříže..(Já takové věci sbírám s tím, že JEDNOU udělám knihu, kde všude jsme byli..:))

    OdpovědětVymazat
  5. Za to, že o pánovi s klikovou hřídelí víme, je třeba poděkovat JD - on mi tohoto úchvatného kamenného občana Kroměříže představil:-). Jinak je fakt, že se o něm moc neví a většinou ho všichni minou... proto taky tento článek na jeho počest. Kytičky jsou všude a na jedno brdo, on je unikát jakému na světě není rovno :-)

    OdpovědětVymazat