Korejské jídlo

O korejské národní kuchyni jdou legendy.

Někteří z vás si možná vybaví, jak se jedna literární postavička snažila Vypravěče přesvědčit, že korejské jídlo je něco, co rozhodně ochutnat nechce - jako odstrašující příklady uváděla bource morušového ve sladkokyselém nálevu a čokoládu s feferonkama.

Přiznávám zde na tomto místě, že jsem bource morušového ve sladkokyselém nálevu skutečně pozřel - a skutečně chutnal jako bakelit. Bylo to při úžasné příležitosti, kdy se Jukiho kolega z práce vrátil z konference o mokřadech v Jižní Koreji (v Changwonu) a kromě fotografií, které byly kromě fotky korejského robotického záchůdku většinou nepoužitelné (kolega je totiž přírodověděc, takže plesal nad spoustou skoro stejných kachen, ptactva obecně a rákosu), a knih, které byly povětšinou nečitelné (byly v korejštině a o ptactvu, kachnách a rákosu), přivezl i nějaký chlast a pochutiny.

No - pochutiny... Byla tam jakási záhadná sušená ryba, sušená (a gumová) chobotnička, řasa barvy zelené, řasa barvy hnědé, čokoláda s feferonkama a bourec morušový ve sladkokyselém nálevu v piksle...

A výše zmíněný chlast - tedy ženšenový likér (se skutečným naloženým kořenem). Ten byl fakt dobrý - i když zlí jazykové nejprve remcali, že to chutná jako naložený celer... Jak rádi se ale pak k likéru vrátili, když ochutnali zbytek!

Takže těžko říct, jestli byl likér skutečně tak dobrý nebo zbytek naopak tak hnusný, ale je nutno přiznat, že bez vydatné pomoci likéru bychom se mnozí degustací pochutin ani neodvážili.

Já tedy jen stěží. Ale nechtěl jsem být za bábovku (a slečinku). Dámské osazenstvo pracoviště se totiž ošklíblo nad vším, načež se pánské osazenstvo chopilo lahve a se slovy "aspoň neubude" se jalo degustovat...

No byl to hnus, velebnosti, jak by řekla Kelišová.

O to víc jsem užasl, když jsem narazil na tohle:

Anotace titulu mi pak zcela vyrazila dech - přiznávám, že už dlouho (a upřímně) jsem se u vědomí vlastních zážitků tak nepobavil:

"Korejská strava je typická pomalá (slow food) a zároveň zdravá strava, která přitahuje zájem lidí po celém světě. Jelikož počet lidí obézních a s nadváhou všude ve světě roste, přibývá i nemocí, jako jsou cukrovka, srdeční choroby a vysoký tlak. Poměr lidí s nadváhou a obézních je v Koreji relativně nižší než v jiných zemích, protože korejská strava je převážně založena na zelenině, obsahuje potřebné cukry, bílkoviny, tuky a není příliš kalorická.

Nemocnice Good Samaritán v Los Angeles v USA vyhodnotila korejskou stravu jako nejvhodnější pro pacienty, co se týče správné výživy, a korejská jídla slouží jako strava pro nemocné. Britské noviny Financial Times citovaly hodnocení WHO (Světové zdravotnické organizace) a konstatovaly, že korejská strava je modelem pro zachování vhodné a vyvážené výživy. Americký časopis Health (Zdraví) nedávno propagoval korejské kimči jako jedno z 5 celosvětově nejzdravějších jídel.

Korejská potravinová kultura poskytuje typický obrázek této země a je rovněž tržním produktem o vysoké hodnotě. Propagace potravinové kultury přes oceán zvyšuje export zemědělských výrobků a potravin, udržuje národní ekonomiku a vylepšuje obrázek země. Japonsko, Itálie, Thajsko a jiné země se rozhodly podporovat své potravinové kultury jako národní strategii a snaží se předkládat svá jídla na stoly spotřebitelů po celém světě. Korejská vláda vynakládá veškeré úsilí na propagaci korejského jídla jako jídla světového. Příkladem je projekt standardizace názvů korejského jídla v cizích jazycích. Na základě tohoto cíle, tedy globalizace korejského jídla, korejská vláda, akademici a výzkumní experti vytvořili výbor a věnovali mnoho času a úsilí projektu nazvanému Výzkumný a rozvojový projekt pro standardizaci korejské kuchyně. Výsledek projektu v této knize standardizuje recepty, takže korejská jídla může snadno vařit každý cizinec. Kniha rovněž uvádí různé příběhy o korejských jídlech a jejich složkách, aby přitáhla zájem lidí ke korejské kuchyni. Výsledkem těchto snah je, že máme tu čest publikovat tuto knihu a distribuovat ji po celém světě v místních jazycích."

Zatoužil jsem se stát členem týmu globalizace korejského jídla a tak jsem si kuchařku pořídil - za účelem studijním, nikoli praktickým:-). Také za účelem estetickým. Neb jak sám název napovídá, jde o krásu. Korejské chody možná nejsou poživatelné, rozhodně jsou ale krásné.

Titul nelže - co recept, to celostránková barevná fotografie na křídě. Neuvěřitelné aranže uměleckých rozměrů aneb kulinářské umění vizuálního typu.

Nelhala vlastně ani anotace - rozhodně v tom, že v Koreji není mnoho obézních občanů. Ochutnal jsem jejich kuchyni a plně to chápu :-).

Ovšem též jsem prozřel a zjistil jsem, že díky kolegovi přírodovědci jsme už tak dietní korejské kuchyni ještě víc ukřivdili - ony patrně všechny to hnusy (kromě likéru a čokolády) byly určeny k další tepelné úpravě... Patrně. Čert ví, když jednou ze soulských specialit je nasekaná živá chobotnička, co se ještě hýbe, namočená do česnekové pasty...

Kdo by nebyl do týdne hubený, že...  :-)