Princeznička - box opening

Všechno je jednou poprvé - a tak se u nás teprve dnes poprvé konal oficiální box opening... Hlavně teda na přání kluků, kteří si to hodlali pořádně užít - když už na mně museli tak dlouho čekat u balíku, než konečně někdy za pokročilého večera/začátku noci dorazím...

Justýnek: "No to je dost! Tvrdneme tady věky! A jsme strašně zvědaví! To ten váš podnikovej dejchánek musel být zrovna dneska?!"

Sia: "Chudák malá - je v té krabici takovou dobu..."

"A vůbec - víš už, jak se bude jmenovat?"

Já (pokrotle): "Přiznávám, že nevím... Ale mám seznam - a až ji uvidím, tak snad bude hned jasno..."

Justýnek: "A s náma to bylo taky tak?"
Já: "Ne, drahouškové - vaše jména jsem věděl, ještě než jste dorazili... A Siovo už ve chvíli, kdy jsem ho objednával... Protože vy jste zkrátka přišli na svět úplně jinak..."
Sia: "Hm... ale tak hezkou krabici jsme teda neměli..."

"Tak už nás nenapínej - otevři to!"
(oba): "WOW!"

 Justýnek: "Měl jsi saténovou peřinku? Já ne..."
Sia: "Já taky ne... Jen bubliny, hnusnou koženkovou tašku a pixslu z papundeklu... Tohle je teda luxus..."

(hlásek z bedny): "Pomóóc - je tam někdo? Já nic nevidím..."

Justýnek:"Ahoj - vydrž chviličku... hned ti pomůžeme..."

Záhadná bytost: "Děkuju... hned je to lepší...Šel by sundat i ten zbytek?"
Sia: "Jasně - jdeme na to!"

Osůbka: "Jejda, já pod tím nic neměla... trošku trapas... (*stydí se*) Pomůžete mi ven? Musím se oblíct..."

Justýnek: "Jasně... Jenom, hm,ehm... neuraz se - ale ty jsi upír? Víš, ty zuby a tak..."
Malá: "Jsem... ale jsem malý upír, ještě chodím do školy - my nejsme nebezpeční... A ty jsi stejně s resinu, tak co?"
Justýnek: "No, toje vlastně pravda... A hele, víš, jak se jmenuješ? Já jsem Justýnek a tohle je Sia...
Malá: "V Číně mi říkali Zhi Ling..."
Já (nadšeně): "A nechtěla bys být Lilly? Nebo Ling-Ling?"

Malá: "A hodí se to ke mně? Jak budu vlastně vypadat? Myslím vlasy a tak..."

Já: "Ééééé... noooo... vlasy máš ještě na překladišti v Praze, ale neboj, něco vymyslíme... kluci ti určitě pro začátek seženou nějakou paruku..."

Lilly: "Jak vypadám?"

Sia: "Ne že by ti to neslušelo, ale zkusíme i něco jiného... radši... Ale nebuď smutná, nebude to na dlouho..."

Justýnek: "Slyšeli jste?! Z té krabice je slyšet nějaký zvuky! Tys tam nebyla sama?"

Lilly: "Já nevím - byla tam tma a ještě jsem byla celá omotaná... Kouknete se?"

Justýnek: "My?! Ty jsi upír!"

Lilly: "Ale malej! Už jsem to říkala..."

Sia: "Tady vážně ještě něco je!"

Lilly: "Jé - a není to bratříček?"

Lilly: "Je to bratříček!! Další upír! Hurá!"

Justýnek: "Sio?! Vidíš to, co já?!?!?! Vždyť je to jenom hlava!!! To si s ní jako chce hrát?! Nevezmeme jí to raději?!"

Sia: "Proč já?! Ehm...Sebastiane - to dítě má hlavu...."

Vyskytl se ovšem drobný problém - malá nám nechtěla hlavu dát...:-)

Až jí Sia slíbil stejně krásný a dlouhý vlasy, jako má on sám, aby byla jako pravá upíří princezna... A to hned - bez čekání...

To Lilly hned pustila hlavu a odebrala se se Siou k zrcadlu... A výsledek?

Lilly: "Jak vypadám teď?"

"Teď už mi tu princeznu věříte, že jo?"

Dodatek po uzávěrce: druhý den se princezna nechala slyšet, že její jméno je Její královská výsost princezna Kagome z rodu Hashimoto.

Tímto opravuji nepřesnosti a princezně se omlouvám.

Její ponížený poddaný :-)