Patent Mosser - předchůdce Boba Gorea aneb Zimní sporty za první republiky

"Mnozí lyžaři si stěžují na jakost sněhu, čímž pouze dokazují, že jejich lyžařské umění jest omezeno. Dobrý lyžař se sněhu přizpůsobí a nesedí v chatě u džbánku, nadávaje na sníh není-li podle jeho vkusu."

Tuto úchvatnou radu, stejně jako jiné obdobné, lze vyčísti z poučné brožury "Lyžař: Příručka pro lyžaře-začátečníky" z roku 1925, kterou bratr vyštrachal v muzejní knihovně. Krásné to čtení!

Krátím si tím chvíle svého těšení (pospolu s Čarovnou zimou Tove Janssonové), než zase sám nazuju prkna - a dost dobře nechápu, jak jsem bez tak úžasných rad mohl dosud přežít. Tak jen namátkou tohle:

"Nebudu popisovati lyže příliš podrobně, neboť je každý snad aspoň jednou viděl. Vyrábějí se u nás zpravidla z horského jasanu, javoru, klenu, habru a buku, poslední dobou také z akátu, který zdá se míti mnoho dobrých vlastností a má nám nahraditi drahé hickory.

Důležitou součástí lyží jest vázání. Vázání je mnoho druhů a nemíním je všechny uváděti. Od nejjednodušších vázání, skládajících se z jednoho řemenu a otvoru v lyži či svorky, jakých užívají severští národové, až po složitá vázání alpská, skládající se z celé spousty různých per, pružin, ložisek, čelistí a šroubů, jest tolik variací, že by se o tom dala napsati celá kniha, kdyby rozdíl mezi vázáním měl takový význam, jaký se mu často připisuje.

Čím jsou cyklistovi pedály, tím jsou lyžařům hole. Doporučuji však hole dvě asi 150 cm vysoké, nikoliv onen 3 m oštěp, s kterým se ještě někde podle staré alpské školy lyžuje.

... a muminky :-)

K namáhavým výstupům mohu doporučiti tulení pásy, jež při horských túrách jsou nepostradatelné. Jsou to dva pásy tulení kůže se srstí po směru jízdy, které brání zpětnému sklouzání, aniž by při sjezdu rychlost jízdy příliš zmirňovaly. Tulení pásy bývají buď k připnutí na lyže, neb se zasazují trvale do lyží, což se hodí pro starší pány a dámy.

Nelyžujte ve sweatru! Jest příliš teplý a lepí se na něj sníh.

Sweater moste s sebou vždy v tlumoku: ve chvílích oddechu neb v nevytopených místnostech dělá rozehřátému lyžaři dobré služby.

V bezvětří a za mírného mrazu hodí se dobře lehké hedvábné pletené čepičky (tzv. Zipfelmütze).

Patentní tlumoky Bergans-Meis a Patent Mosser jsou velmi dobré a praktické, třebaže cenami poněkud nepřístupny, ale i u tlumoku platí pravidlo: Laciné - dvakrát placené!

Reservní prádlo a toiletní potřeby jest nutno vzíti s sebou, abychom vypůjčováním neobtěžovali spolucestující.

Elektrickou svítilnu, zásob. řemení, mazadlo na lyže, brejle na sníh (proti slunečnímu úpalu), mapu, kompas (praktická jest Bésardova busola k určování neznámých kot), píšťalu a hodinky, dobře chráněné před sněhem má míti každý pořádný lyžař.

Kdo nemá Thermos-láhev, nechť s sebou na delší tůry nosí lehký a dobrý lihový vařič.

Nedoporučuji mazati lyže před odjezdem z města, pokud nevíme, jaký bude sníh.

A perla na závěr:

Nehody a úrazy lyžařů jsou poměrně dosti vzácné a ve většině případů zaviněny nedostatečnými vědomostmi neb špatnou výzbrojí, nebo, jak tomu ponejvíce bývá, různými alotriemi.

Amen! :-)