V následující reportáži se dozvíte, že Sia je sice marnivý, až bůh brání, ale jinak je to příkladný starší "bratr ochránce" - umí zachránit Justýnkovi počestnost a sám jen tak by the way zvládne dva chlapy za den (ba co dím - za dopoledne!) :-D
Konečně jsme totiž vyrazili do Prahy...
Zvlášť Sia se nemohl dočkat - večer před odjezdem uviděl finanční rozpočet a zabavil ho v domnění, že je jen pro něho:-). Musel jsem mu ho zase odebrat a vysvětlit mu, jak se věci mají..
Radost mu to ale nijak nezkalilo - měl v Praze domluvené rande:-). S ne jen tak lejaké - rovnou s elfem!
Takže zbývalo hrozné ranní vstávání, cesta - a pak už se sny a přání začaly plnit...
Sia ve svém přirozeném prostředí - za okny kavárny ve velkoměstě: Starbucks na Václaváku (za kvalitu mých mobilových fotek se předem omlouvám...):
A zatímco Sia se kochal, Justýnek si užíval dobrého kafe :-)
Předal dárek Araltovi:
A popovídal si s Lawrim:
Pak nabyly události velmi rychlý spád - dokumentovala je teta Sung se svým fotoaparátem (takže konečně pořádné fotky - na rozdíl od mých mobilových chudáků:-D):
Bylo to totiž tak - Armin se na Siu neobyčejně těšil, jenže napřed u něj převážila jeho vášeň k jídlu:
... a tak se Sia nějak zapomněl s Araltem :-):
Armin se tedy rozhodl seznámit s Justýnkem - ukázalo se ale, že na to nešel právě nejlépe:
Armin: "Ahoj děťátko... Já jsem strýček Armin - budeme si povídat?"
Justýnek: "Já nevím... já si nesmím povídat s cizími strýčky..."
Armin: "Ale já nejsem cizí strýček... jsem elf - a bydlím s Rivilem... Donesl jsem ti dáreček..."
Justýnek: "Jé... to jsou hezké korálky... ale strýčku, kde máš tu ruku...?!"
Armin: "Cože, ruku? Ale nikde... jen si udělej pohodlí, maličký..."
Justýnek: "Já nevím... já se bojím...pomóóc..."
Sia (zjevil se jako bůh pomsty a zachránce): "Hele, fešáku, tak co je to tady?!"
Armin: "Jé, ahoj! Ty nejsi a Araltem? Já tady jenom... ehm..."
Sia: "Jo, to známe... Tak pojď se mnou a ukaž, jakej jseš chlap!"
Armin: "Vážně?"
V Siově chápání to ale znamenalo něco zcela jiného - ale k oboustranné spokojenosti si v tom s Arminem naprosto porozuměli...:-)
Armin (v duchu): Uff, už jsem myslel, že se ani nedočkám... Mhmmmm... Tady koukám ručička nevadí... Mhmmm...
Nahlas: "A co košilku - nesundáme?"
Sia: "Pro tebe všechno, krásný elfe..."
A tak se stalo, že se nám Sia zamiloval... :-)
Miláčci... :-). Slov netřeba :-)
Jenže čas byl neúprosný - miláčky jsme museli vyrušit a odtáhnout je na oběd, kde čekali další kamarádi...
A tady byl zase unešený Justýnek - ze "staršího brášky" Kaie...
To blaho, když mohl na klín!
A co teprve, když dostal od jedné moc hodné tety k vánocům župánek s králíčkem!
Moc děkujeme!
Tak.
O tom, jak Sia uviděl sníh a poznal českou zimu na vlastní kůži, až příště... :-)
(Aralt a Armin jsou naší milé tetičky Sung, Lawri patří Hirušce a Kai tetě Chris...)
