Pozdě, ale přece... :-)
Jenže když dorazí nový spolubydlící, navíc takový spolubydlící jako je Meika, je jasné, že se všechno točí kolem něj... To pak člověk zapomene na ledasco. I na pravidelné rubriky.
Květen byl kromě Meikova příjezdu už od začátku tak nějak "zenově" laděný... Čím to asi bude? :-)
Takže bez zbytečných řečí - knižní květen ve znamení Meiky!
Když Meika dorazil, četl jsem si zrovna tenhle sice smutný, ale krásný příběh z poválečných dějin Japonska - příběh Kendžiho, který byl řezbářem masek pro divadlo nó, a jeho bratra Hirošiho, zápasníka sumó...
Meika se sice teprve rozkoukával, ale hned se přidal - takže stále platí, že u Kurosawů čtou úplně všichni :-).
A protože se nám v hájemství asijské (nebo Asií inspirované) literatury moc líbilo, tak jsme tam i zůstali - a z Meiky se stal hotový zenový mistr :-)
Ale aby naše čtení nebylo zas až tak monotématické, o to se postaral knižní veletrh v Praze (letos příhodně zaměřený na fantastiku) a první část z obří hromady žánrových titulů, co jsem odtamtud dosmýkal...
V hlavní roli opět Meika, neboť ani krváky mu nejsou cizí, jak se ukázalo :-)
A na závěr zase - pro změnu :-) - trochu Asie... Tentokrát z Taiwanu...
Meika se v knížkách vyjímá:-)
OdpovědětVymazatUličku mám doma taky, ještě jsem se k ní nedostala, ale moc se těším. :3
OdpovědětVymazatTak pak si můžeme na dané téma poplkat :-) Snad se ti bude líbit jako mně... Je tam jeden móc skvělý sensei :-D
VymazatMyslíš konkrétně Jošiwaru-senseie? Čtu to o přestávkách v práci a před spaním, čte se to samo. :D
VymazatUhodla jsi :-) Jošiwara sensei byl moje nejoblíbenější postava :-)
VymazatJá jsem si zamilovala dědu. :D Ale pravdou je, že Jošiwaru s Kendžim jsem prožívala nejvíc.
Vymazat