Tak jsme se nastěhovali!

Venku leje jako z konve, uvnitř všude epochální výbuch krabic, totálního chaosu a kusů nesešroubovaného nábytku - mezitím můj ctěný starší bratr, který mě vyhnal k noťasu, protože se mu tam údajně motám a zakopávám o jeho vznešené vybavení na taekwondo  - jo, šlápnul jsem mu na chrániče a přerazil se mu o pytel (tedy taky ten na taekwondo :-)).
Nemám mít poťouchlé poznámky - při vybalování jsem totiž narazil na jeho starej deník se střední školy, ha!ha!, pak že si ho nepsal, že, a za ucho jsem tady já!
Ucho a malej ocas - pravil bratr, ne já. Ale jelikož je to vcelku pravda, šéfuje u nás bratr, sklopil jsem uši a odebral jsem se poslušně založit náš blog.
Tak.
Ne že by to bylo z mé hlavy, ale pravila kdysi jedna naše kamarádka (Ahoj Martino!), že jestli nám to vyjde a mou nezletilou maličkost svěří do péče mého zletilého bratra, chtělo by to blog.
Protože to u nás bude vypadat asi takhle:

a takhle: