Kagome 2x jinak

Tak jsme o víkendu zase trochu fotili - a tentokrát byla hlavní hvězdou Kagome, která se tak konečně dočkala dalších svých použitelných fotek, kterých se tolik, ale tolik nemohla dočkat... A jelikož je, jaká je, dávala mi to pěkně ožívat - anebo naopak dělala smutnou, což je u ní snad ještě horší...

Ale konečně se tedy povedlo, a to hned na několikrát!

První série zobrazuje Kagome takovou, jak ji důvěrně známe - mladší sestřičku, raracha a potvůrku, co tahá starším bratrům jejich trička... Prostě klučičí holčička, hotová malá fotbalistka :-).

No a tady se svým novým kamarádem, prozatím bezejmenným panem ještěrčákem...

Pak ale došlo na lámání chleba - Siu napadlo, jestli by si Kagome nechtěla zkusit šatičky... růžové, s kraječkama... Reakci vidíte sami :-D.

"Nééééé!"

Ale protože Sia má přesvědčovací a našeptávací dar, povedlo se mu raracha přesvědčit... Možná taky proto, že Kagome velkého bratra zbožňuje, vzhlíží k němu a udělá (občas), co mu na očích uvidí. Dokonce si obleče i růžové šatičky... (taky po mém drobném přispění, jak moc růžové šatičky slušely Cielu Phantomhivovi:-D).

Výsledek překonal všechna naše očekávání! Upíří potvůrka se rázem změnila v malou něžnou slečinku...

... až z toho byla sama chvilkama nesvá...

... ale už na druhý pohled rarach pod andílkem pořád prosvítá... :-)

Starší bratr byl samozřejmě na sestřičku náležitě hrdý a malá se dmula pýchou, div nepukla... :-)

Tak ještě pár fotek do rodinného alba - tak, hezky se usadíme, nejlépe na klíně...

Skoro viktoriánská idylka :-)
Aneb - Studie v růžové :-D :-D

Předvánoční... věnce a účesy a hodinky :-)

Předvánoční čas byl u nás v mnohém přizpůsoben půl na půl blížícím se svátkům a malé sestřičce Kagome, která k nám dorazila, rychlostí blesku se zabydlela a stejně rychle si tak kde koho omotala kolem prstu...

Takže třeba třetí adventní neděli se Sia s Justýnkem nejdřív poddali vánoční náladě (taky na moje naléhání, pravda):

... ale pak Sia s Kagome vyrazili do kadeřnického salónu, protože se nemohli shodnout, který účes kterému z nich víc sluší (a já se taky nemohl rozhodnout, abych nějak úderně zasáhl shůry :-D). Původně totiž měla dostat nové vlásky Kagome a přenechat Siovi jeho starý účes, ale chvíli už to vypadalo, že to snad dopadne přesně naopak...

tradiční Sia a Kagome s novými vlásky

A Kagome sama - v novém...

Pak ale malou dračici napadlo, že by si mohla nechat ty původní superdlouhé vlasy, a přemluvila marnivého staršího bratra, aby si vyzkoušel její účes...

Nakonec se domluvili, že se budou střídat, případně si Sia účes vypůjčí,až si vyrazí do šantánu... (vystupovat :-D).

Sám naznal, že jeho původní hladký účes je přece jenom elegantnější a lépe se hodí k jeho novému image, které si rozhodl pěstovat - staempunkovému...

Zatím má jenom hodinky (které ani nejsou jeho - jsou totiž, nebo původně měly být, moje - tak to aspoň darující zamýšlela :-D). Ale strašně touží po cylindru... s mašlí :-D.

Hrozně se mi líbil komentář Katrin, že vypadá jako načuřený Bílý králík: "Jdeš pozdě!"
Ale sluší mu to, to je bez debat - takže i cylindr jednou bude...
Prozatím má sice jenom hodinky - ale i ty už si musel vybojovat (a nejen na mně :-D):

"Ani náhodou, prcku!"

A zpět do vánoční nálady - Justýnek a Kagome strojili stromeček:

A i Sia se pak uvolil se s nimi u stromečku vyfotit...

(Sám se pak u stromečku vyfotil taky - po svém.... Ale to až příště :-D).

Divoký večer u Kurosawů...

Ano, přátelé - byl divoký, až jsem myslel, že už to neukočíruju a moje resinová zlatíčka mi přerostou přes hlavu... A začalo to tak nevinně :-).
Zatímco my se Siou se kochali fotkami Jaeho z Osaky, Justýnek a Kagome se snažili naučit spolu hrát...

Kagome: "Proč jsou všichni tak velcí? To je nespravedlivý!"
Justýnek: "Velcí? A nejsi ty spíš malá?"

Kagome: "Trochu lepší - ale pořád je o dost větší! Cos tím?"
Justýnek: "Víš, co říkal Legolas Gimlimu - najdi si bednu!"

Kagome: "Super! Už jsem větší! Tak!"
Justýnek: "Tak?! Sakryš - co teď přijde?! Že já slíbil, že si s ní budu hrát..."
Kagome: "Bojíš se?"
Justýnek: "Bojím! Ty mě kousneš!"

Kagome: "Ale né...nekousnu... ukaž krček!"
Justýnek: "Sebastiane - pomoc! Slyšíš?!"

Kagome: "Vždyť ti nic nedělám... Takhle se nekouše, neboj... Ale když oddělám ty vlásky... máš hezký krček..."
Justýnek: "?????"

Justýnek (sám k sobě): "Já se nebojím... fakt ne... nepanikařím... ne... dýchám zhluboka... SEBASTIANE!"
"Ano?! Co tam řvete jako na lesy? Si nemůžete hrát v klidu?!"
Justýnek: "Hrát?! Tomu říkáš hrát?! Vidíš, ne?!"

Já: "Ona tě nekousne, probůh - je malá, zuby jí teprve rostou... Dělá si z tebe srandu, kamaráde..."
Justýnek: "Tak srandu, jo? Jé... Já mám nápad! Kagome, pojď sem, něco ti pošeptám..."

 Justýnek: "Uděláme si teď srandu ze Sii, jo? Budeš dělat, že ho chceš kousnout..."

Kagome: "Hihi..."
A nic netušící oběť se zatím přesunula ke své oblíbené činnosti - povalování...

... zatímco malá dračice se už pokradmu blíží...

Kagome: "Téda... tenhle má o moc hezčí krček... No vážně! Kouknu se zblízka..."

Ale oběť nebyla až tak hloupá a rázem se probrala z letargie:
"Hele, malá, co tu nacvičuješ?! Jedeš! Nezletilá a ještě ženská..."

Sia: "Já si to myslím s tebou vyřídím, aby tě přešly roupy, zlatíčko! Mně může okusovat jenom hezkej chlap - tebe uškrtím, jasný?"
Kagome: "Justýnkůůůůů...."

Justýnek: "Okamžitě ji nech! To byl vtip!"

Takhle přistupovat k Siovi, to si ovšem Justýnek naběhl...
Sia: "Ano? A tohle je taky vtip...ty se nezdáš, neviňátko... Tomu ovšem říkám zábava dle mého gusta!"
Justýnek: "A sakra..."

To už tu ale byla Kagome jako malé tornádo...
Kagome: "Bezva - drž ho! Já ho kousnu!"

Sia: "Ne, od ženské NE!!! Ani od takhle malé... SEBASTIANE!!!!
Já: "Himlhergot! Okamžitě toho nechte! Pusťtě ho! Styďte se! Oba!"
Oba: "Stydíme..."

Sia: "No, to je sice hezký, ale podívej se na mě, Sebastiane - vypadám hůř, než kdyby mě znásilnil nosorožec!"

Já: "Ehm...no... obleč si to pořádně, prosím tě... tohle už je fakt trošku... no..."
Sia: "Nesluší mi to? Vlastně to nevypadá zas až tak zle..."
Já: "Sprav si to - a oni se ti omluví..."
Kagome: "Já ti pomůžu... Nezlob se..."
Sia: "Jo, to znám, nezlob se... radši na mně nešahej..."

Kagome: "Fakt se nezlob - to bylo z legrace... Já bych tě nekousla... a stejně - vymyslel to Justýnek..."

Sám jsem začal být zvědavý, jestli (a čím) si to Justýnek u Sii vyžehlí...
Justýnek: "Sio, promiň... mrzí mě to... Odpusť mi taky..."
Sia: "No... to bude asi drahý! Odpustit, jo? A co za to? Jsem fakt uraženej!"

Justýnek (nesměle): "Pusu?"
Sia (v duchu): "Ha! To jsem nečekal...příjemný bonus... (Nahlas): "Uvidím... když ta pusa bude stát za to..."

Justýnek:"Já se vynasnažím..."

Sia: "Taková trošku nevinná, andílku... Víš co, já ti to ukážu..."

Už to vypadalo, že asi zhasnu a v tichosti zmizím, když tu se do toho vložila Kagome...
Kagome: "Teda - jak to? Já kousat nesmím a oni se kousat můžou?! Já si chci taky hrát!"

A bylo rázem po "hraní" :-). Sia si vzal svůj módní magazín a četl si, jako by se vůbec nechumelilo...

... zato Justýnek zaraženě duchmal králíka a rovnal si myšlenky v hlavě... Řekl bych, že sám sebe kapku zaskočil...

... no a Kagome si šla povídat s hlavou, protože toho měla nejvíc na srdci a potřebovala to s někým probrat.

Kagome: "No, fakt - nekecám! Rozumíš tomu? Já ne... Oni jsou tady asi kapku máclí, že jo? Ještě že tě mám... Mně to totiž hlava nebere - tak třeba tobě to půjde..."

A tak skončil divoký a zákeřný večer u Kurosawů relativním poklidem...
Jen se teď bojím zhasnout...