pátek 20. července 2012

Korejsko-korejské vztahy

Nejen v Londýně je ovšem momentálně bojově veselo - aktuální zprávy z KLDR od našeho dopisovatele JD:

Vše začalo tím, když se jihokorejský prezident I Mjong-bak vyjádřil ne příliš uctivě o Kim Čong Ilovi, když zemřel. Řekl prý něco jako "konečně...". Inu, na takovouto bezohlednou, militaristickou a válkychtivou provokaci nelze reagovat jinak, než masivní letákovou kampaní a zatímco se z ní budou na jihu vzpamatovávat... jak pravil Rimmer:-D. A tak se také stalo:









Překvapivý frontální plakátově-billboardový útok byl veden se vší razancí, brilantně vypracovaná strategie a překvapivá taktika za využití těch nejmodernějších zbraní prostě nemohla neuspět. Propracované plakáty těžkého kalibru byly připraveny uštědřit nepříteli drtivou porážku.
Do celého útoku se samozřejmě spontánně zapojil lid:







Ti kdož se nemohli zúčastnit osobně, protože by je bolely nožičky, bojovali hrdinně ve svých školkách:



Záhy se však ukázala jedna trhlina ve strategických plánech, se kterou bohužel důstojníci na generálním štábu vůbec nepočítali. Nebyl přítomen ani jeden Jihokorejec! Někdo zapomněl zrušit zákaz vydávání víz občanům jihokorejského loutkového režimu, takže se nepřítel bohužel nemohl zúčastnit své drtivé porážky. Vynalézavý severokorejský lid si však brzy poradil a zaútočil přímo na ony plakáty. I zde ovšem nastaly problémy...


Papír totiž rychle hoří a za pár okamžiků nebylo proti komu bojovat. Naštěstí pomohla hrdinná, neporazitelná Korejská lidová armáda, která dovezla dvě figuríny, k nerozeznání podobné jihokorejským vetřelcům. Na první zaútočili vojenští bojoví psi, špičkově vycvičení pro boj s figurínou a po lítém boji slavili velké vítězství. Druhá figurína se ukázala býti tvrdým oříškem, neboť během přepravy ztratila tvar i  svou bílou barvu, na níž jsou psi navyklí a ti si jí nevšímali. Pro vojenské psovody tak vyvstává jeden zásadní problém, jak v případě konfliktu přemluvit jihokorejské vojáky, aby se v boji oblékli do bílého a tvářili se jako figurína. Naštěstí v nouzi nejvyšší zasáhli vojáci z Korejské lidové armády a za použití několika samopalů, těžkých kulometů a slavné protitankové zbraně RPG-7 složili druhou figurínu k zemi:




Převeliké vítězství nad zákeřným imperialistou se zajisté zapíše zlatým písmem do dějin Koreje.

Ovšem odezva na Jihu je monumentální - jihokorejská armáda rovněž přitvrdila a nasadila svůj speciální tajný trumf!
Jak jsme se dozvěděli z informovaných zdrojů (od Leesil), jihokorejská armáda povolala do zbraně svého vlastního Kima - nejkrásnějšího ze všech Kimů - Hera Jae Jeunga!
Jak na tohle odpoví soudruzi?
Vyzbrojí znamenitou soudružku Hjon?!
O soudružce Hjon a jejím přínosu budoucnosti KLDR příště! 


Britský humor - déšť a bitevní lodě

Ano, o britském humoru jdou legendy - z vlastní zkušenosti ovšem můžu potvrdit, že všechny jsou pravdivé. Co se britského humoru a trefování se do vlastních řad týče, nelze přehánět:-).
V týdnu bratr zase četl Timesy, aby se dozvěděl, jak se má v centru města jeho oblíbená bitevní loď HMS Ocean, narazil však na úchvatný úvodník, zamýšlelící se nad současným stavem anglického počasí.
Pro nezasvěcené - leje už víc jak dva měsíce v kuse, takže už i místním to přijde kapku dost:-). Mně obzvláště pobavila hláška na téma Bible: "Podle Bible pršelo 40 dnů a 40 nocí a pak nastala katastrofa, které se říká potopa světa. My v Anglii tomu říkáme léto."
Ovšem není třeba být jen skleslý, uvádí se dále v úvodníku, na všem je třeba vidět i něco pozitivního - takže: plavky jsou ve slevě, tráva krásně zelená, a že obchodníci s grily a zahradním nábytkem smutní? Obchodní dům John Lewis pro změnu hlásí zvýšený prodej polštářů:-).

A na závěr ten bitevní humor - HMS Ocean kotvící na Canary Wharf mezi skleněnými mrakodrapy: no řekněte, nechtěli byste mít pod okny taky takového drahouška?
Včetně urostlých odstřelovačů? :-D




tahle s malinkým admirálem Nelsonem v popředí mi přijde obzvlášť zábavná:-)
zde se kolos pokouší proplout temžskou bariérou - což je sám o  sobě objekt jako kráva
při pohledu shora je to vidět ještě líp




No a spousta úchvatných fotek je k vidění zde: 








pátek 13. července 2012

Ideální bydlení :-D

V současné době spousta lidí preferuje různé typy bydlení, "podle vkusu každého jednotlivého soudruha", že:-D - někdo rodný domek, někdo loft, někdo zámek či malý kolchol... Ale mnozí se shodnou, že důležité je i bezpečné bydlení - a jak jsem se včera dozvěděl od rozchlámaného bratra on má v tomto momentálně jasno!
Pokud tedy chcete znát adresu v současnosti asi nejbezpečnějšího bydlení na světě, jsou to drahé londýnské lofty v bývalé viktoriánské sirkárně - Bow Quarter.



Pokud se ptáte proč, tak vězte, že v rámci bezpečnosti byly totiž na střechu umístěny střely země-vzduch (tuším, že bratr říkal Thunderbirdy). Vyhlédnete-li tedy doma na Bow Quarter z okna, vidíte momentálně toto:



Kdo by nechtěl takový bezpečný barák, že?
A to prý jsou někteří z nájemníků nespokojení a rakety na střeše nechtějí! Nevděk! Chudák Boris Johnson, to má tedy občany...




Zlí jazykové sice tvrdí, že rakety tam nejsou kvůli zcivilizování okolního East Endu, ale proto, že vedle je hlavní olympijský stadion, ale to je určitě jenom náhoda...
Stejně jako to, že na Temži momentálně kotví největší válečná loď HMS Ocean s bojovými vrtulníky Apache a nebe nad Londýnem mají střežit stíhací letouny Eurofighter Typhoon, které už se houfují přímo na londýnské základně RAF v Northoltu...
Bezpečnost olympiády? Možná...
Ale pokud to nevíte, tak Boris Johnson byl na další 4 roky zvolen starostou naší božské metropole... a já si pamatuju, jak říkal, že on s East Endem zatočí...
Tak proto :-D.

Já být nájemníkem, už sepisuju petici, aby mi tam ty rakety nechali i na potom... Jeden nikdy neví, kdy se mi Thunderbird bude hodit:-).
Loňský srpen ještě není tak távno - a jak by tehdy byl leckdo za raketku na střeše vděčný... sice spíš za typ země-země (ono ve vzduchu málokdo rabuje), ale člověk nesmí být malicherný...
Doufám, že Boris dá nabít i HMS Belfast u Toweru - to by byly teprve manévry!
:-D



středa 4. července 2012

Unaveni sluncem

Ne, v žádném případě to nebude o filmu Nikity Michalkova,je možno si oddechnout! :-)
Jen nám s Justýnkem tak přišlo, že by to byl výstižný název, protože jsme celí unavení z toho, co ta bláznivá koule žhavých plynů předvádí...
Dnes ale byly na nebi i mraky a Justýnek se do nich zakoukal - a pořád do mě šťoural a škemral, ať mu udělám letní fotky se sluncem a mraky.
Tak jsem se pokusil :-).







Původně jsme toho chtěli zkusit ještě víc, ale nedalo se to vydržet. I tak se autor obává, jestli při svém zaujetí nechytil úpal nebo úžeh... nebo jak se to potvorstvo vlastně správně jmenuje...
Každopádně jsme z toho s Justýnkem kapku znaveni :-)

neděle 1. července 2012

Studijní zátiší :o)

Aneb taky možná variace na Justýnka, knihy a dějiny Hunů...
Začalo to úplně nevinně - usedl jsem ke svému bádání a Justýnek se jako malý dráb opřel vedle o knihu, aby nade mnou stál a dohlížel:


Jenže ty jeho kukadla s potutelným výrazem (fakt mi to nešlo a trápil jsem se) mi narušovaly soustředění... Bylo to jako "Hm...a tohle je nejlepší, co z tebe vypadne? Kdyby ses víc snažil..."


Tak jsem mu doporučil, ať se sebere - i s tou knihou, co se o ni tak vyčkávavě opírá (mimochodem: je to titul Attila: Hunové, Řím a Evropa od Jarmily Bednaříkové:-D) - a jde se taky nějak badatelsky obohatit:-).
Justýnek mě kupodivu uposlechl a i s knihou se odklidil - když jsem se po něm ale po chvíli podíval, musel jsem okamžitě sáhnout po foťáku. Byl neuvěřitelně roztomilý!



A tak jsem nakonec kolem něho poskakoval s foťákem a udělal jsem i několik studijních portrétů:



No, a teď mi nezbývá než doufat, že se tenhle průběh studia nestane pravidlem:-).